Blog je ukončen, nejspíš nenávratně:).

Prosinec 2013

4.kapitola - Tajemná stáj

6. prosince 2013 v 17:39 | Nikki Betyska |  Tajemná stáj

Noc bez snů byla tak klidná a super. Ale najednou jsem si uvědomila, že něco na světě chybí. " Jak už je to dlouho, co nemám mámu?" zeptala jsem se sestřičky, jakmile došla do pokoje. " Rok," smutně odpověděla. Začala jsem přemýšlet. Vždyť to nemůže být tak dlouho.
Moje oblíbená sestřička odešla a přišla jiná se snídaní. Na té snídani mě něco děsilo. Podívala jsem se po všech předmětech. Byla to sklenice vody, umřela mi totiž rybička. Najednou jsem, přesně věděla proč jsem tady a kdo je moje rodina. Před očima se mi objevil celý život od toho, co umřela máma.
Byl čas oběda, kdy se objevil táta. Ptala jsem se ho, kdy mě pustí z nemocnice. Nebude to tak brzy, ale abych se nenudila, donesl mi knihu o koních. Nechtěla jsem na ni šáhnout, protože byla mámina. A nebyla to ledajaká kniha, ale ukrýval v sobě fotky mojí maminky. Táta moc dlouho u mě nebyl, což bylo dobré, protože jsem se chystala prolistovat knihu. Listovala jsem stranami a uviděla mámu vedle svého koně. Ta hříva, ta srst, ten lesk v očí tak známý! Nebylo pochyb, že je tam Jack.
Přečetla jsem hodně stránek knihy, prohlédla si fotky, chvílemi jsem spala a už byla noc. Ještě jsem vynechala oběd, ale ten nestál za řeč. Snažila jsem se usnout, ale pořád mi to nešlo. Došlo mi, že potřebuju na záchod. Šla jsem a podívala se do zrcadla, jak vypadám. V zrcadle byl obrys černého koně. Zavřela jsem oči, jakože je to jen sen. Otevřela jsem je a kůň nikde. Byl to vážně jen sen?
Ráno si chci zavolat. Komu? Tetě Agátě a zeptat se na mámu. Vyťukám číslo, co mi nedávno řekl táta a nic v telefonu není slyšet. Zeptám se sestry, jestli neblbne spojení, ale všechno je podle ní v pořádku. Tati jak jsi mohl mi dát špatné telefonní číslo?! Ale já se nevzdám, najdu ho. Kvůli mamce. Kvůli sobě. Kvůli Jackovi. Počkej tati, až se vrátím domů!
Co se stane, když se Denisa vrátí domů? To si můžete přečíst v blízké době u další kapitoly.

3.kapitola - Tajemná stáj

4. prosince 2013 v 20:11 | Nikki Betyska |  Tajemná stáj

"Moje hlava" mumlám, když otevírám oči. Rozeznávám světlo kolem mě a zvuky. "Kde to jsem?" zeptám se ženy, co se na mě usmívá. "Omdlela jsi, potom jsi asi dost spadla, protože máš otřes mozku" řekne mi nervózně. To by vysvětlovalo tu bolest. Takže jsem, hm v nemocnici? "A kdo je on?" zeptám se té ženy, když na mě civí nějaký pán. "To je přece tvůj táta" řekne, ale netváří se jako by ji překvapilo, že ho nepoznávám. Sakra, já jsem ztratila paměť. To je teda něco. Nevím proč, jsem nějaká unavená a oči mě neposlouchají. Vidím už jen mlhavě. Dobře se teda vyspím, vzkazuju svému mozku.